čtvrtek 12. dubna 2012

Na Hrad!

Naše škola se zapojuje do projektu ,,Studenti čtou a píší noviny´´. A první jarní téma bylo Na Hrad!, dostali jsme tedy možnost vyjádřit se k tomu, kdo by měl být hlavou státu, co by měl dělat a jaký máme názor na oba Václavy ( tedy Havla a Klause ).
Já jsem si vybrala pana Havla, protože si ho nesmírně vážím za to, co pro náš národ udělal.
A tak jsem se rozhodla, po velmi dlouhé době, zveřejnit můj článek i sem. Načerpala jsem inspiraci a tak se sem teď snad budu vracet častěji. Doufám, že z toho má alespoň někdo radost. :)
A tady ten článek:


Byl pohřeb Václava Havla přiměřený? Nebo naopak příliš monstrózní? Názory se různí.
Je ale důležité si uvědomit, že naše země není zvyklá mít bývalé prezidenty, kteří skončili přirozeně s koncem volebního období a navíc aby si jich lidé vážili. A proto se často neví, jak se k někomu takovému chovat. Už za života pana Havla se názory na to, jaký k němu zvolit přístup různily, a nejinak je tomu teď.
Proto si já osobně myslím, že rozloučení s ním bylo adekvátní. Rozloučil se s ním celý národ i zahraniční hosté. Zemřela velká celosvětově uznávaná osobnost a nikdo podobný už se nenajde. A to je opravdu potřeba chápat.
Vždyť to byl právě Václav Havel, kdo nám prošlapal cestu ke svobodě. A to si dnes spousta lidí, bohužel, neuvědomuje nebo to bere jako minulost, ke které není potřeba se vracet, která se prostě stala. Podle mě je ale důležité si minulost připomínat a snažit se neopakovat stejné chyby.
K Václavovi Havlovi chovám velkou úctu a je mi smutno z toho, že někteří šlapou po jeho památce. Nechci, aby to vyznělo přehnaně sentimentálně, ale byl to opravdu prezident s velkým P a muž s velkým M. A všichni by mu měli být vděční… Minimálně za to v jakém světě mohou žít.

Žádné komentáře:

Okomentovat